Všude tam, kde uživatel zadává nějaké údaje do aplikace, je potřeba tyto údaje před dalším zpracováním řádně zvalidovat, tedy ověřit jejich platnost (validitu). Je třeba si uvědomit, že validace existuje na různých úrovních. Pro účely tohoto článku nám bude stačit, když budeme rozlišovat mezi vstupní validací a business validací (více o validacích).
Zobrazit celý příspěvek »

Když jsem přecházel před lety z Delphi na C#, trošku mi chyběla možnost mít v metodě vnořenou funkci. Jasně, vždycky se to dá vyřešit tím, že se udělá další metoda, ale to už je další zbytečný kód navíc. Nejen, že si tím člověk zaplevelí třídu privátními metodami, které jsou velmi specifické a volají se jen z jedné metody, ale navíc musí do pomocné metody reprezentující vnořenou funkci předat kontext rodičovské metody, např. nějaké lokální proměnné nebo parametry.
Zobrazit celý příspěvek »

V C# 2.0 byly zavedeny anonymní metody, což ušetřilo hromadu psaní – když chtěl člověk předat nějakého delegáta, tak nemusel vytvářet metodu, ale mohl přiřadit přímo kus kódu a kompilátor se už sám postaral o to, že vytvořil metodu, do které fláknul ten kus kódu. Se C# 3.0 pak přišly tzv. lambda expressions, což je technicky to samé, jen je syntaxe méně košatá.
Zobrazit celý příspěvek »

When you start with C# studying then one of first thesis is that you always should be sure if reference type is not null because if we will work with null then we can get NullReferenceException. What do you think about following C# 3.0 code?

List<string> list = null;
list.ToMyString(); 

Zobrazit celý příspěvek »

Při studiu programování v C# je jedná z prvních pouček, se kterou se člověk setká, ta, která říká, že když chceme pracovat s referenčním typem, měli bychom si být jisti, že jeho hodnota není null, protože jinak bychom se mohli dočkat nepěkné NullReferenceException. Co byste řekli, že udělá následující kód v C# 3.0?

List<string> list = null;
list.ToMyString(); 

Zobrazit celý příspěvek »