Když se někdo dozví, že se zajímám o katalánštinu, tak jedna z nejčastějších reakcí bývá “Co to je?”, příp. “K čemu ti to je?”. V tomto článku bych chtěl odpovědět na první otázku

Jazykov(ědn)é zařazení
Katalánština je románský jazyk, který se stejně jako ostatní románské jazyky vyvinul z latiny v osmém a devátém století. Mezi její nejbližší sousedy patří okcitánština (podle mnohých jazykovědců se jedná o dva dialekty téhož jazyka), francouština, španělština, italština, portugalština.

Dialekty
Katalánština patří mezi velmi diferenciovaný jazyk. Tato diferenciace je způsobena mimojiné tím, že diktatury ve Španělsku a Francii dlouhá léta potlačovaly ostatní jazyky na úkor španělštiny, resp. francouzšiny, a tím nebyl prostor pro sjednocení jazyka. Dalším (asi ještě výraznějším) vlivem je to, že vedle katalánštiny se téměř vždy používá “hlavní” jazyk té které země, což ovlivňuje nejen slovní zásobu, ale také výslovnost. Obyvatelé Mallorky pak o svém jazyce mluví jako o “mallorquí”, Menorcy o “menorquí”, Barcelony o “barceloní”, Valencie o “valencià” atd. Podrobný článek o dialektech katalánštiny najdete na wiki.

Geografické zařazení
Katalánština se používá v těchto oblastech:

• východní část Španělska, tj. Katalánsko (hlavní město Barcelona), Valencie a část Aragonu
• Baleárské ostrovy: Mallorca, Menorca, Ibiza, Formentera
• jižní Francie (Catalunya del Nord)
• město Alghero (Sardinie) - bylo obehnáno hradbami a jediné spojení s okolním světem bylo po moři s Baleárskými ostrovy – proto se zde mluví katalánsky, ale nutno podotknout, že tento dialekt je dnes velmi ovlivněn italštinou
• Andorra – malý stát v Pyrenejích mezi Španělskem a Francií – katalánština je zde jediným úředním jazykem

Suma sumárum nám toto dává asi devět a půl miliónu mluvčích, přesná čísla jsou opět na wiki (přepněte si do svého oblíbeného jazyka).