V C# verze 2.0 se objevilo klíčové slovo yield, které je dle mého skromného názoru velmi mocné, ale co jsem si všiml, tak se netěší mezi vývojáři takové popularitě, jakou by si zasloužilo. Dost možná za to může mlha záhadnosti, která ho obestírá. Snad se mi podaří tímto článku onu mlhu rozkrýt – povíme si něco o yieldování v C#.
Zobrazit celý příspěvek »

Pozn.: V původním článku se vyskytovaly některé nepřesnosti, které mě vedly k revizi článku, který je ke shlédnutí zde. Z historických důvodů zde nechávám i tuto původní verzi.
Najít na internetu článek nebo dokonce seriál, který by se systematicky zabýval JavaScriptem, není nic jednoduchého – převažují články, které ukáží, jak deklarovat proměnné, v lepším případě funkce, poví něco o datových typech a tím to většinou končí. Navíc většina článků je mířena na použití JavaScriptu v rámci prohlížeče. Zřejmě i takovýto nedostatek informací vedl k tomu, že se z JavaScriptu stal jazyk, jenž je obestřen mnoha mýty, legendami a polopravdami, a mezi skutečnými programátory je značně neoblíben a/nebo nepochopen. Proto jsem se rozhodl sepsat tento článek, který představuje JavaScript z pohledu programátora, který je odkojen klasickými programovacími jazyky jako Pascal, C, C++, C# nebo Java. Představuje JavaScript (možná by se spíše slušelo říkat ECMAScript) jako univerzální jazyk, bez jakéhokoliv zaměření na nějakou konkrétní oblast nasazení (např. prohlížeče). Proč? Dnešní intenet je plný rich internet aplikací, jejichž výkonnost je často limitována rychlostí JavaScriptu a proto bylo v posledních letech vynaloženo mnoho úsilí na to, aby JavaScript běhal co nejrychleji. Proto lze očekávat nasazení JavaScriptu i v non-browser úlohách, např. se nabízí použití JavaScriptu na server-side záležitosti – pak by mohla být celá RIA napsána v jednom jediném jazyce.

Zobrazit celý příspěvek »

V jednom z předchozích článků jsem popsal, jak téměř bezpracně zajistit perzistenci dat při přesměrování. Řešení bylo postavené na tom, že se hodnoty z ModelState uložily před přesměrováním do TempData (což je v drtivé většině případů de facto session). Hodnoty z formulářových polí se do ModelState dostanou během model-bindingu, tzn. že typicky máme ViewModel, který použijeme jako parametr action method, nebo voláme metodu [Try]UpdateModel. V popsaném případě se nám do ModelState uloží všechny hodnoty, které se měly možnost se nabidnovat na properties ViewModelu.

Zobrazit celý příspěvek »

V předchozím příspěvku jsem ukázal, jak je možné pomocí návrhového vzoru Template Method zajistit správnou strukturu action method. Mé řešení sice funguje, ale na první pohled je kód dost nepřehledný – člověk vůbec nemá představu, k čemu ta která lambda slouží. Jak z toho ven?

Zobrazit celý příspěvek »

Jednou z hlavních výhod, o kterých se mluví v souvislosti s MVC webovými frameworky, je to, že svým designem vedou vývojáře ke správnému rozvrstvení aplikace. Nejen začínající vývojáři ale občas umisťují něco tam, kam to nepatří, např. dávají moc logiky do views nebo (a to je asi nejtypičtější chyba) dávají aplikační logiku do controllerů. Podívejme se na to, jak je možné dále vést vývojáře ke správnému designu aplikace v rámci MVC frameworku, konkrétně ASP.NET MVC.

Zobrazit celý příspěvek »